Invitation au voyage

10. června 2008 v 10:40 | Baudelaire
Ač jsme tenhle text rozebírali loni asi dvacet hodin ve škole, utkvěl mi a čím lépe jsem ho znal, tím mi byl tak nějak bližší... Zrovna v případě Baudelaira a vůbec proklatých básníků u mě škola segrála svou úlohu naprosto bezchybně, vzbudila ve mě zájem a zalíbení, touhu objevovat a poznávat.
Pro ty, co umí francouzsky předkládám v originále, dle mého je hudebnost těch veršů nepřeložitelná, nehledě na skryté hříčky...
Tak jsem se neubránil. Jak jsem pročítal jednotlivé překlady, tak jsem se rozhodl jich sem dát povícero. Pro ty z vás, co budou mít dostatek času přikládám také anketu: který z nich je dle vašeho mínění nejzdařilejší? Já osobně bych si vybral překlad Ivan Slavíka.
A pakliže byste chtěli zvědět dalších mnoho a mnoho věcí o Baudelairovi a číst další jeho básně, vřele doporučuji web http://www.baudelaire.cz/, ze kterého jsem hluboce čerpal a sprostě ho vykrádal.
LIII. Invitation au voyage


Mon enfant, ma soeur,
Songe à la douceur
D'aller là-bas
vivre ensemble!
Aimer à loisir,
Aimer et mourir
Au pays qui te ressemble!
Les soleils mouillés
De ces ciels brouillés
Pour mon esprit ont les charmes
Si mystérieux
De tes traîtres yeux,
Brillant à travers leurs larmes.

Là, tout n'est qu'ordre et beauté,
Luxe, calme et volupté.

Des meubles luisants,
Polis par les ans,
Décoreraient notre chambre;
Les plus rares fleurs
Mêlant leurs odeurs
Aux vagues senteurs de l'ambre,
Les riches plafonds,
Les miroirs profonds,
La splendeur orientale,
Tout y parlerait
A l'âme en secret
Sa douce langue natale.

Là, tout n'est qu'ordre et beauté,
Luxe, calme et volupté.

Vois sur ces canaux
Dormir ces vaisseaux
Dont l'humeur est vagabonde;
C'est pour assouvir
Ton moindre désir
Qu'ils viennent du bout du monde.
Les soleils couchants
Revêtent les champs,
Les canaux, la ville entière,
D'hyacinthe et d'or;
Le monde s'endort
Dans une chaude lumière.

Là, tout n'est qu'ordre et beauté,
Luxe, calme et volupté.
Vyzvání na cestu


Dítě, sestro má,
zda sis vědoma
štěstí v dálce žít jen sobě?
Milovat a snít,
do smrti se mít
v zemi podobné vším tobě!
Slunce v kruhu mlhy
mračné oblohy
mají pro mou duši tesknou
kouzlu očí tvých,
zlých a proradných,
které přes proud slz se lesknou.

Tam má řád a krása chrám,
mír a rozkoš vládne tam.

Skvěly nábytek,
který leštil věk,
by nám zářil po ložnici;
vzácné květiny
svůj dech nevinný
s pachem ambry směšující,
stropy s třpytem skla,
bezedná zrcadla,
východní lesk se vším všudy,
vše by tajně tam
promlouvalo k nám
sladkou řečí rodné půdy.

Tam má řád a krása chrám,
mír a rozkoš vládne tam.

Hleď v těch úžinách
lodi dřímat v snách,
plných snění o toulání;
připlouvají sem
z krajů za mořem
vyplnit ti každé přání.
Slunce v podzápad
halí v zlatý šat
celé město, pole, moře;
je to hodina,
kdy svět usíná,
v teplé světlo kul se noře.

Tam má řád a krása chrám,
mír a rozkoš vládne tam.


Přeložil Svatopluk Kadlec
Vyzvání na cestu


Sestřičko, dítě mé,
pojď, sníti budeme
o sladkém životě tam v dáli!
V těch krajích míti rád,
mít rád a umírat,
jež tobě by se podobaly!
Tam slunce zmáčená,
nebesa zamžená
pro duši to okouzlení mají
tak divně záhadné,
jak oči proradné
když slzami ti prosvítají.

Tam vládne řád a krása jen,
mír, rozkoš, sladký sen.

Nábytek, který zhněd,
vyleštěn tíhou let,
si do pokoje postavíme
a vůni květin s tou
příchutí prchavou
ambry a pižma promísíme;
klenutí zdobená,
zrcadla bezedná,
vše s orientálním svým leskem
pod rouškou tajemství
tu k duši promluví
přesladce jejím rodným steskem.

Tam vládne řád u krása jen,
mír, rozkoš, sladký sen.

Hle na kanálech sníc
dříme pár plachetnic,
jež dálkami se protoulaly;
to aby přání tvé
splnily každičké,
až z konce světa připlavaly;
dřív nežli zapadne,
slunce tu oblékne
kanály, pole, město celé
v zlato a drahokam
a svět pak usne tam
ve vlahé záři potemnělé.

Tam vládne řád a krása jen,
mír, rozkoš, sladký sen.


Přeložil Ivan Slavík

Vyzvání na cestu


Sni, mé dítě, sni
o té rozkoši
spolu odejít v ty kraje!
Lásky užíti,
v lásce umříti
v zemi, jež ti podobna je!
Vlhká slunce žhnou
z nebes pod mlhou,
mého ducha kouzlem vznítí,
tajuplným tak
jak tvůj zrádný zrak,
jenž se závojem slz třpytí

Řádem, krásou je tam vše,
hojnost, klid i rozkoše.

Lesklý nábytek
by nám příbytek
zdobil, uhlazený lety;
vůně, která s mdlým
pachem ambrovým,
mísí nejkrásnějšá květy,
stropy z třpytných skel,
hloubka zrcadel,
přepych, Orientu hodný,
za vším by se chvěl,
tajně k duši zněl
její sladký jazyk rodný.

Řádem, krásou je tam vše,
hojnost, klid i rozkoše.

Na průplavech spí
koráby a sní,
plny tuláckého chvění;
z konce světa, hleď,
připluly ti teď
splnit každé pomyšlení.
- Západ sluneční
v roucha sváteční
z hyacintů, zlata halí
moře, město, háj;
brzo usne kraj,
teple ozářený z dáli.

Řádem, krásou je tam vše,
hojnost, klid i rozkoše.


Přeložil František Hrubín
Vyzvání na cestu


Drahá sestro, pojď,
vyberem si loď,
ujet dolů, žít tam spolu!
Všechno užíti,
žít a umříti
v zemi, jež má svoji aureolu!
Slunce zmoklý pták
dojímá mne tak
jako půvaby tvé tváře,
jak tvé zorníčky,
v nichž jsou slzičky,
z kterých crčí zrádná záře.

V onom kraji budeš mít
rozkoš, krásu, přepych, klid.

Skříně plné váz,
které otřel čas,
brokátové otomany,
vzácné kytice,
které voníce
splývaly by s pižmem vany,
zlatá zrcadla,
lustry kyvadla,
nádhera, jež Východ předčí,
celé ovzduší
vhodné pro duši
mluvílo by rodnou řečí.

V onom kraji budeš mít
rozkoš, krásu, přepych, klid.

Což tě nevábí
spící koráby
na průplavech v záři léta?
Abys mohla mít
vše, co budeš chtít,
plují sem až z konce světa.
- Západ krvácí,
mys se vytrácí,
soumrak podobá se metle,
slunce zhasíná,
všecko usíná
s hyacinty v teplém světle.

V onom kraji budeš mít
rozkoš, krásu, přepych, klid.


Přeložil Vítězslav Nezval
Když jsem si poprvé četl v originále Nezvalovy překlady, zamrazilo mě...
Mno, doufám, že jsem vás tímhle přívalem poezie neodradil a nezničil :-). Ale vězte, co vás nezabije, to vás posílí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 T.Louie T.Louie | Web | 12. června 2008 v 18:28 | Reagovat

na Villona to nemá.. :D:D :-P :D ne je to hezký. mě se nejvíc líbí ten první překlad...:) nojo takhle to dopadá, když to někdo umí..:) to mě se nestane ani omylem..:)

2 T.Louie T.Louie | Web | 12. června 2008 v 18:34 | Reagovat

oprava.... čtu to znova a te´d s emi líbí nejvíc poslední.... kur=Na zachvíli čekej 3 koment a v něm že s emi líbí ten prostřední..:D:D:D:D sakráá ne ten poslední má víc co do cebe než první... ;) definitivní rozhodnutí.. šmajrá to je hezká básnička...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.