Padající hvězda - alegorie

11. června 2008 v 16:56 | Letadlák |  Textíky mé i přejaté
Květ, obilí, list a zem. Les, louka, potok, jezero. Rozvinout, zlátnout, padat a spát. Dítě, kráska, matka, stařena. Zrození, láska, starost a smrt.
Květ se rozvinul, obilí zezlátlo, list spadnul a zem šla spát. V lese se zrodil, na louce miloval, z potoka žil a v jezeře se utopil. Jako dítě neznal matku a svou ženu neviděl zestárnout.
Narodil se vprostřed jara. Země se již probudila a všechno kvetlo, vzduch byl plný vůní a pylu. Byl čas radosti. On však vstoupil do života se smutkem a bolestí. Od počátku vrahem. Matka nepřežila porod. Jeho otec ji miloval. Nikdy ho nepřestal vinit z její smrti.
Potkal ji začátkem léta, on smutný a uzavřený, ona živelná a plná radosti. Bylo jí ho líto, chtěla se o něj starat a vynahradit mu bezútěšné dětství. On v ní viděl svou matku, zamiloval si ji a upnul se na ni. Vztah z lítosti, láska ze soucitu. V čem je horší než jakákoli jiná? Brali se ještě než stromy počaly schazovat listí. V zimě otěhotněla.
Podzim, čas, kdy očekávali první dítě. Slunce sláblo a vítr začínal studit. V mlýně se tou dobou skoro nic nedělo. Bylo po sklizni. Polovina října, ráno jako kterékoli jiné, vstala a šla podojit krávu. Když skončila, chtěla se zvednout, ale zamotala se jí hlava. Bum! Krajáč jí vypadl z rukou a roztříštil se na podlaze. Bolest, mrákoty. Vylekaná kráva se prudce otočila a přimáčkla ji na stěnu, břichem. Smrt.
Moréna se ujala vlády nad počasím a sních zasypal mlýn pod jezerem. Nebylo ho ještě mnoho, zima začala terpve nedávno a nemrzlo nijak silně. Seděl na zápraží a pozoroval oblohu. Zoufale se snažil najít věc, pro kterou by mu ještě stálo za to žít. Říká se, že když člověk vidí padat hvězdu a něco si přeje, splní se to. On jich té noci viděl nepočítaně a pokaždé si přál to samé. Druhý den šel do lesa doplnit zásoby dřeva, než to pro sníh nebude možné. Nad jezerem se nesou nějaké zvuky. Poznává je! Ona!, její hlas!, zpívá a směje se! Na nic nečeká a běží, přes čestvě zamrzlou hladinu, vstříc té, jejíž návrat si včera tak horoucně přál. Praskot, mokro, chlad, voda, boj, klid, mír, ticho.
Zima začala terpve nedávno a nemrzlo nijak silně.
Příběh jednoho života, nostalgie, smutek, sentiment. Kde končí podobenství a začíná kýč?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lioljundi Lioljundi | Web | 13. června 2008 v 17:40 | Reagovat

Krásne, máš talent. :) Aký je koniec? Ten je asi nepodstatný, alebo? :)

2 Letadlák Letadlák | Web | 13. června 2008 v 19:55 | Reagovat

Zemřel, jak jinak:-), prolomil se pod nim led...

3 Balú Balú | Web | 16. června 2008 v 13:01 | Reagovat

No úžasné, že já jsem slepota sama!

Můžu to hodit na web? .-)

4 Letadlák Letadlák | Web | 17. června 2008 v 15:31 | Reagovat

Samozřejmně :-), vždyť je to jen půlroční zpoždění...

5 mak mak | Web | 17. června 2008 v 21:54 | Reagovat

to je DIVNÝ

6 Letadlák Letadlák | Web | 17. června 2008 v 21:56 | Reagovat

Ehm, ehm, dík své  dívce za povzbuzující komentář...

7 Balú Balú | Web | 19. června 2008 v 9:50 | Reagovat

Makki může být upřímná :-) My zbytek se tě bojíme :D

8 Balú Balú | Web | 19. června 2008 v 10:12 | Reagovat

Tak, hotovo!

Jsi slavný! :-)

9 t.louie t.louie | Web | 19. června 2008 v 11:23 | Reagovat

copa ? zase sis dal pauzu?:D :'( neeee

10 Letadlák Letadlák | Web | 19. června 2008 v 12:41 | Reagovat

Ne, nedal, jen už zas nemam čas:-).. Ale slibuji v nejbližší době něco přidat..

11 Edvard Edvard | 19. června 2008 v 17:14 | Reagovat

Jeden by myslel, že má prázdniny.

Balú, znamená to, že jsme už s hvězdou kompletní?

12 T.Louie T.Louie | Web | 19. června 2008 v 20:07 | Reagovat

slyšels tu ránu? to mi spadl obrovskej kámen ze srdce ;o) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.